Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


 

kpc 

86 alb 9 253 zobrazení

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

39 fotek, 19.8.2012, 90 zobrazení, přidat komentář
26 fotek, 3.9.2011, 407 zobrazení, přidat komentář
10 fotek, 4.9.2011, 96 zobrazení, přidat komentář
56 fotek, 4.9.2011, 78 zobrazení, přidat komentář
9 fotek, 29.5.2011, 138 zobrazení, přidat komentář
Barokní zámek Jemniště se nalézá asi 6 km východně od okresního města Benešov u silnice č. 112 spojující Benešov s Vlašimí. Nedaleko od zámku se nachází stejnojmenná vesnice - místní část obce Postupice.

Současný barokní zámek není nejstarším panským sídlem ve vsi Jemniště. Původním sídlem byla vodní tvrz. Tato tvrz byla koncem 16. století přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek, který po vybudování nového zámku sloužil jako byty zámeckých úředníků a v současné době prochází rekonstrukcí.

Roku 1717 koupil zdejší panství hrabě František Adam z Trauttmansdorffu. Nový majitel nechal roku 1724 vybudovat nový barokní zámek podle projektu českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Roku 1754 zámek vyhořel a byl nově přestavěn a vybaven. Od té doby nenastaly žádné změny a zámek představuje typické zámecké obydlí šlechty z období vrcholného baroka. Zámek sloužil k letnímu pobytu panstva.

Za zámkem se nalézá anglický park.

Po roce 1989 byl zámek restituován a v současnosti je ve vlastnictví Jiřího Sternberga, který obývá levé křídlo zámku. Zámecké prostory jsou pronajímány pro svatební hostiny a jiné akce.
27 fotek, 29.5.2011, 120 zobrazení, přidat komentář
Brdo  0
30 fotek, 26.5.2011, 95 zobrazení, přidat komentář
Brdo (586,7 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Chřibů a zároveň celých Středomoravských Karpat. Nachází se 2,5 km jihovýchodně od Roštína, v katastrálním území této obce.
Roku 1887 byly na jihovýchodním svahu Olomouckým muzejním spolkem objeveny zbytky hradiska z konce doby bronzové a starší doby železné.
Na vrcholu Brda stávala až do 70. let 20. století dřevěná rozhledna. 28. října 2004 zde byla otevřena nejvyšší turistická kamenná rozhledna v Česku (výška 24 m). Jedná se o první kamennou rozhlednu postavenou na území Česka od 30. let 20. století. Je moderně a útulně zařízená. Na rozhledně je možné zakoupit turistickou známku č. 1009 (Brdo - rozhledna Chřiby).
O výstavbu se zasloužilo Sdružení pro podporu místních iniciativ Chřiby.
Původně zde stála dřevěná rozhledna, která v 70. letech dosloužila
Z rozhledny lze dohlédnout na Malou Fatru, Roháče, Jeseníky, Beskydy a Vsetínské vrchy
Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček. Na stavbu byl použit nejkvalitnější pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Náklady na stavbu dosáhly cca 5,5 mil. korun, stavba byla zahájena 28. října 2001 a slavnostně otevřena o tři roky později dne 28. října 2004
Návštěvníky čeká při výstupu celkem 99 schodů.
24 fotek, 26.3.2011, 123 zobrazení, přidat komentář
32 fotek, 1.12.2010, 109 zobrazení, přidat komentář
Jičín  0
17 fotek, 2.12.2010, 136 zobrazení, přidat komentář
Jičín (německy Jitschin) je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině. Město má přibližně 16 000 obyvatel a rozlohu 2493 ha
S Jičínem je spojen především Albrecht z Valdštejna, velitel císařských vojsk za třicetileté války, který v Jičíně jako frýdlantský vévoda provedl rozsáhlou přestavbu, a loupežník Rumcajs, který v pohádkách Václava Čtvrtka a Radka Pilaře sídlil v blízkém lese Řáholci.
Pro množství historických památek, od gotických až po prvorepublikové, stejně tak pro polohu v Českém ráji, bývá Jičín turisticky velmi vyhledávaným místem a bývá považován za jedno z nejkrásnějších měst České republiky.
Na území dnešního Jičína a v jeho okolí je zaznamenáno osídlení již v mladší době kamenné. V době římské zde žili Keltové, kteří zanechali šperky, nástroje a další předměty, které lze mimo jiné zhlédnout v jičínském muzeu. Po nich osídlili oblast Slované, rod Slavníkovců - ti byli vyvražděni roku 995.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1293 z listu Guty Habsburské, manželky Václava II., jednalo se o královské město. V této době se ve městě rozvinuly obchod a řemeslnictví, byly postaveny první gotické stavby, jako kostel sv. Ignáce. Roku 1337 prodává český král Jan Lucemburský město šlechtickému rodu Vartenberků, kteří zakládali v okolí města nové vsi a zasloužili se o jeho další rozvoj. V době renesance vládli městu Trčkové z Lípy - za jejich vlády byla vystavěna Valdická brána. Dále pak město vlastnili Smiřičtí, ti se zase zasloužili o výstavbu jičínského zámku. Po bitvě na Bílé hoře si Jičín za svoje sídlo vybírá Albrecht z Valdštejna, který zve italské architekty, kteří dále město zvelebují - například barokním kostelem sv. Jakuba. Po vévodově smrti je Jičín pleněn švédskými i císařskými vojsky. Stejně jako zbytek českých zemí je násilně rekatolizován. Působí zde jezuité, kteří zakládají jezuitskou kolej. Působí zde Bohuslav Balbín. Jičín se později stává jedním z center českého národního obrození, na zdejším gymnáziu například učil František Ladislav Rieger. Na konci 19. století zde vzniká závod Agrostroj, který byl velmi úspěšný za první republiky i za socialismu a v omezené míře funguje dodnes. V roce 1866 se městem přežene Prusko-rakouská válka. Během první československé republiky zažívá město další rozkvět, vzniká například dnes luxusní čtvrť Čeřovka. Působí zde architekt Čeněk Musil či spisovatel Václav Čtvrtek. Roku 1939 je město stejně jako zbytek okleštěných českých zemí obsazeno německými vojsky, je zde vytvořen okres „Jitschin“. Po roce 1946 dochází k znárodňování velkých závodů. V roce 1968 přijíždějí vojska zemí Varšavské smlouvy a polští vojáci zastřelí na Letné milenecký pár. Velkou základnu mají sovětská vojska až do roku 1991 v historických kasárnách. S rokem 1989 přichází privatizace státních společností. Město se opět rozvíjí za starostování pozdějšího senátora Jiřího Lišky. Ve městě vzniká nová průmyslová zóna, začíná rozsáhlá rekonstrukce města včetně památek.
Soláň  0
14 fotek, 8.8.2010, 227 zobrazení, přidat komentář
Soláň (nadmořská výška 861 metrů) je vrch v Hostýnsko-vsetínské hornatině asi 10 kilometrů jihovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm a 4 kilometry severozápadně od Velkých Karlovic.
Soláni se také někdy přezdívá „vrch umělců“. V Čarťácké hospodě pod vrcholem se scházeli významní malíři, spisovatelé a hudební skladatelé - Jiří Mahen, Jan Drda, František Podešva, Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, Karel Hofman a další. V okolí bylo natáčeno několik filmů: Portáš, Děvče z Beskyd, Zítra se bude tančit všude, Advent. Z vrcholu, na kterém byla v listopadu roku 2006 vystavěna zvonička, kterou navrhoval Ing. arch. Jiří Kotásek, CSc., se otevírá daleký rozhled. V domě vybudovaném pod vrcholem Soláně Aloisem Schneiderkou a v letech 1960-1998 obývaném Karlem Hofmanem se dnes nachází Valašský atelier u Hofmanů s výhledem na jižní panorama, s galerií, zahradou, penzionem a památníkem Karla Hofmana. Na severním svahu je několik lyžařských vleků.
28 fotek, 8.8.2010, 296 zobrazení, přidat komentář
Valašské Meziříčí (německy Wallachisch Meseritsch) je město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 15 km severně od Vsetína na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. V roce 2011 zde žilo 27 345 obyvatel.
Svou polohou představuje vstupní bránu Moravskoslezských Beskyd a významný dopravní uzel. Někdy se Valašskému Meziříčí také říká Valašské Atény, nebo jen zkráceně Valmez.
Meziříčí vzniklo na levém břehu Rožnovské Bečvy. Na pravém břehu byla založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. Přestože měly několik staletí společnou vrchnost, ke spojení Meziříčí a Krásna v nynější Valašské Meziříčí došlo až v roce 1924.
Poprvé se připomíná v r. 1297, městem je nazýváno od r. 1377. Původně se město nazývalo jen Meziříčí, přívlastek Valašské dostalo teprve v 18. století, ojediněle se objevuje roku 1718, do té doby bylo nazýváno Meziříčí nad Bečvou nebo Meziříčí pod Rožnovem. Krásno nad Bečvou leží na pravém břehu Bečvy Rožnovské a k Meziříčí bylo připojeno v r. 1924; Valašské Meziříčí se tak stalo největším městem na Valašsku. Obě obce mívaly stejnou vrchnost, kvetl v nich obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry. Významnou šlechtou zde byli Žerotínové, kteří nad Bečvou vybudovali renesanční zámek, jenž je v současné době jednou z nejrozsáhlejších kulturních památek v okrese.
V druhé polovině 16. století bylo obehnáno kamennými hradbami. Za třicetileté války bylo několikrát poničeno útoky obou stran tak, že některé domy na předměstí, ale i uvnitř hradeb, již nebyly nikdy obnoveny. Hradby byly rozbořeny v polovině 19. století. Od roku 1850 bylo sídlem okresního hejtmanství. Krásno bylo povýšeno na městečko v roce 1491.
Zatímco ve 2. pol. 19. století vznikaly v Krásně n. B. průmyslové podniky, sklárny, továrny na hospodářské stroje, výroba kůží, textilu, keramiky, klobouků atd., byly v Meziříčí zřizovány střední a průmyslové školy; k nejstarším patřil Spolek katolických tovaryšů 1855.
60 fotek, 8.7.2010, 344 zobrazení, 1 komentář
Zámek se rozkládá nedaleko od Šumperku v údolí řeky Desné na úpatí Jeseníků. Nabízí ke shlédnutí původní renesanční interiéry s původním zařízením a cennými sbírkami. I na jeho stavbě se podíleli Žerotínové, kteří vybudovali řadu sídel v celé oblasti. Původní tvrz z 15. století nechali v polovině 16. století přestavět na velký renesanční zámek, který byl na přelomu 17. a 18. století znovu přestavěn tentokrát barokně. Dnes jsou zde umístěny historické expozice. Zajímavý je určitě Čarodějnický sál připomínající neblaze proslulé čarodějnické procesy, nebo zbrojnice ve které se nacházejí exponáty cenné žerotínské sbírky zbraní.
18 fotek, 8.7.2010, 168 zobrazení, přidat komentář
Malebná zřícenina hradu Brníčko stojí na zalesněném návrší na východním okraji stejnojmenné obce na Šumpersku. Nejbližší přístup na zříceninu je možný ze vsi Brníčko po modré a červené značce. Nutno však počítat s 0,5 km dlouhým prudkým stoupáním. Prohlídka však za námahu stojí.
Založení hradu se datuje do první poloviny 14. století. Hrad měl pověst nedobytné pevnosti, i přesto je od začátku 16. století uváděn již jako pobořený a pustý.
10 fotek, 8.7.2010, 113 zobrazení, 1 komentář
Dřevěný kostel sv. Martina nechal postavit v r. 1611 pro své luteránské poddané majitel losinského panství Jan Jetřich ze Žerotína.
Podoba této roubené, rustikální, renesanční architektury s pozdně gotickými reminiscencemi zůstala dodnes nezměněna.
3 fotky, 8.7.2010, 106 zobrazení, přidat komentář
Ruční papírna ve Velkých Losinách byla založena Janem mladším ze Žerotína, který vrchnostenskou papírnou rozšířil hospodářské podniky svého panství. První archivní zmínkou o papírně je smlouva z 25. března 1596.
V současné době patří ruční papírna ve Velkých Losinách mezi nejstarší provozované ruční papírny v Evropě pracující na komerční bázi. Její výrobky jsou prodávány nejen na tuzemském trhu, ale jsou také vyváženy do celého světa.
V objektu papírny je kromě Muzea ručního papíru zřízena i galerie, v jejíchž prostorách jsou prezentována výtvarná díla spjatá s ručním papírem nebo se zdejším regionem.
8 fotek, 8.7.2010, 170 zobrazení, přidat komentář
Německá osada (Kleppel, Klepel, dříve česky Klepl). Název obce pochází zřejmě od starohornoněmeckého "klep", což znamená předhoří, horský výběžek. Všechny starší doklady ukazují na tento původ. Český název Klepáčov se poprvé objevuje až roku 1872 a je odvozen od německého názvu.
Kostelík svatého Jana Nepomuckého byl postaven na návrh Antonína Langera, rychtáře obce, v roce 1783. Velehradský klášter, který byl vlastníkem vízmberského panství a kam náležela osada Klepáčov, se podílel na stavbě kostela dřevem. Obec poskytla dělníky. Rovněž kamenný kříž připomíná počátky tohoto kostelíka. Značně poškozený kostel byl zakoupen Českou pojišťovnou a.s., a ve spolupráci s vlastivědným muzeem v Šumperku bylo přistoupeno v roce 1983 k jeho konzervaci. Celková oprava kostela prováděná na náklady České pojišťovny a.s., byla z velké části dokončena v roce 1991. V roce 1997 byla dokončena renovace kostela a 4. října 1997 byl kostel navrácen církevnímu životu. Dne 16. května 1998 byly vysvěcen zvon, který za 3350 marek zakoupili bývalí němečtí farníci a o tři dny později, tj.19. května. Zvon je zní v tónu A2.
Skřítek  0
8 fotek, 8.7.2010, 154 zobrazení, přidat komentář
Sedlo Skřítek (874 m) odděluje na jihu pohoří Hrubého Jeseníku od Hraběšické vrchoviny.
Sedlo je asi 2,5 km dlouhá a několik desítek metrů široká plošina. V jeho západní části se nachází Chata na Skřítku. U nájezdu na parkoviště u chaty se nachází plastika Skřítka od sochaře Jiřího Jílka.
V sedle se nachází rašeliniště o ploše 166 ha, které je národní přírodní rezervací a není veřejnosti přístupné. V centrální části má rezervace ráz tundry s jednotlivými exempláři břízy karpatské, tůňkami a mokřady. V rašeliništi rostou vzácné druhy rostlin a žijí tady chránění živočichové. Pramení tady Žlutý potok, který u lovecké chaty Hubert ústí do Podolského potoka.
Na Skřítku najdete motorest, stanici horské služby a v zimním období tudy vedou běžecké lyžařské okruhy. V létě je toto místo východiskem pro turistické a cyklistické trasy.
18 fotek, 29.6.2010, 170 zobrazení, přidat komentář
Z Malé Morávky (650 m.n.m) se vydáme po asfaltové silnici do rekreačního střediska Karlov pod Pradědem. Mineme nespočet svahů s lyžařskými vleky a v táhlém stoupání se stále držíme zelené a modré turistické značky až na konec vesnice. Tady uhýbá modré značení doprava na Ovčárnu. My pokračujeme rovně, ještě asi kilometr po zelené značce. Ta poté odbočuje ostře doleva do lesa, do prudkého kopce až na Mravencovku. Kdo se na to necítí a chce ušetřit ze začátku síly, může pokračovat dále rovně ve stoupání po asfaltce, která vede na Mravencovku také. Cesta je však o kilometr delší.
Mravencovka je významné rozcestí turistických tras, ležící ve výšce 893 metrů. Z Malé Morávky máme našlapáno 8 km.
V další cestě máme na výběr ze dvou tras. Můžeme pokračovat rovně po zelené značce, nebo odbočit vpravo na cestu, která je značena jako lyžařská trasa. Obě nás zavedou na chatu Alfrédka. První měří 3 kilometry, druhá je ještě o 2 kilometry delší.
My zvolíme tu delší variantu a vydáme se vpravo. Z ostra stoupáme lesní pěšinou ještě asi čtyři kilometry až na rozcestí U Malého Kotle. Nacházíme se ve výšce 1115 metrů. K chatě Alfrédka nám zbývá poslední kilometr z mírného kopce.
Chata Alfrédka bohužel vyhořela, ale nedaleko od ní je otevřena bouda s občerstvením.
Vodňany  0
19 fotek, 19.6.2010, 190 zobrazení, přidat komentář
Město Vodňany vzniklo jako osada u zlatonosných rýžovišť na přelomu 12. a 13. století. V roce 1336 se o něm v privilegiích, které udělil Jan Lucemburský, píše jako o královském městě, později proslulo jako jedno ze středisek jihočeského rybářství. Již roku 1400 toto město ještě s Pískem a s Českými Budějovicemi tvořilo oporu královské moci na jihočesku. O dvacet let později ho dobyl Jan Žižka a poté se přidalo k husitům. V druhé polovině 15. st. se začali zakládat rybníky, které jsou dnes typickým znakem okolní krajiny. V letech 1722, 1757 a 1782 došlo ve Vodňanech k požárům, kterým podlehlo mnoho domů i významných historických památek.
* Zdaleka viditelnou památkou je děkanský kostel Narození Panny Marie, o němž písemné zprávy hovoří od roku 1317. Na konci 19. století se uskutečnila novogotická přestavba chrámu, která mu dala jeho dnešní podobu. Kostel dostal nové oltáře, byl vyzdoben podle Mikoláše Aleše a křížovou cestu namaloval akad. malíř Josef Bosáček.[1]
* Uprostřed náměstí stojí kašna se sochařskou výzdobou z roku 1928 (socha svobody)[2].
* Dům čp. 1 s renesanční atikou je bývalá lékárna. Žil v něm spisovatel a novinář František Herites.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.